CO, JAK A PROČ SE UČÍ VE WALDORFU 4. ročník (epocha Českého jazyka)

Péče o rodný jazyk a rodnou řeč je pro nás klíčová.

U nás ve škole se věnujeme našemu rodnému jazyku s velkou péčí. Vnímáme, že dnešní děti vyrůstající s emotikony a chatovými zkratkami (lol) , s brainroty a všudypřítomnými anglicismy, potřebují znovu nalézt nebo spíše vůbec objevit krásu českého jazyka.

A tak se českému jazyku nevěnujeme jen v hodinách k tomu určených, nýbrž napříč všemi předměty.

Naši čtvrťáci zažívají každodenně chvilku poezie (kdepak jsou ty časy, kdy byla součástí veřejnoprávní televize!) a recitují básně o stromech z krásné sbírky V korunách stromů se mi zdálo od Markéty Kotkové. Několikrát týdně pak slyší od učitelky živé vyprávění (nikoli čtení!) tolik oblíbených severských mýtů, které pak samy do sešitu mýtů přepisují vlastními slovy a ilustrují. Aniž by to tušily, tříbí si tím systematicky svůj vypravěčský sloh.

S naší spřátelenou příbramskou školou jsme už od druhé třídy v čilém písemném kontaktu, a tak se děti učí, že psát dopisy má nejen svůj význam pro navázání a udržení kontaktu na dálku, ale že dostat od někoho ručně psaný dopis je pokaždé velká radost.

A co nudné gramatické učivo? Pádové otázky si můžeme zazpívat a zrytmizovat, nauku o tvarosloví si zpracujeme pomocí kresby stromu a třeba mýtickým vyprávěním o původu všech názvů věcí (slova Adamova – slova podstatná, slova Evina – slova přídavná, slova Božská – slovesa).

A především čteme, protože víme, že čtením knih si nejen rozšiřujeme naši slovní zásobu, ale učíme se také mimoděk veškeré gramatické jevy. Momentálně čteme báječný Nekonečný příběh od Michaela Endeho, který vřele doporučujeme dětem i dospělákům.

Čtvrťáci se na hodiny čtení obzvláště těší. Uvaříme si čaj, vezmeme sušenky, třídu provoníme esencí a tichý čajový dýchánek s knihou může začít…