Kolegium tvoří všichni třídní i odborní učitelé, zástupce družiny a vedení školy (ředitel a jeho zástupce). Kolegium je ze své podstaty srdcem školy, které udržuje její chod v rytmu a řádu, které jí dodává teplo a vroucnost a odkud proudí duchovní světlo do všech učeben a na všechny žáky.
Kolegium se setkává pravidelně každý čtvrtek a díky tomuto pravidelnému týdennímu rytmu je možné si efektivně předávat a sdílet informace ze všech oblastí fungování školy. Učitelé společně nejen rozhodují o důležitých otázkách každodenního chodu školy, na konferencích spolu pracují tvůrčím způsobem i na metodických a didaktických oblastech, společně se radí při vzniklých pedagogických problémech (tzv. rozhovory o dítěti) a navzájem se ve své práci podporují. V neposlední řadě se společně dále vzdělávají – studují pedagogické a filosofické texty, a taktéž se sbližují a duchovně posilují za pomocí uměleckých aktivit jako je eurytmie, společný zpěv, výtvarná činnost aj.
Důsledkem této pravidelné a intenzívní práce uvnitř pedagogického sboru je zdravé a tvůrčími silami naplněné klima ve škole, které se pak příznivě odráží v každodenní práci s dětmi.
Ing. Miroslav Palička - ředitel školy a školky
„Člověk, pokud svůj osud uchopí, může mu porozumět, a pak ho taky začít měnit.“
Jsem ženatý a mám čtyři nádherné děti.
Osmým rokem vlastním a vedu firmu, která poskytuje specifické daňové poradenství a kloubí několik profesí dohromady. Když jsem byl před sedmi lety na konferenci Svobodná firma, protože jsem chtěl firmu v tomto duchu vést, seznámil jsem se tam s lektory z Akademie sociálního umění Tabor. Na konferenci jsem si koupil svou první knížku od Rudolfa Steinera a tím započala má cesta studia anthroposofie. Již sedmým rokem studuji „waldorfskou pedagogiku pro dospělé“ na Akademii Tabor, kde se učím poznávat sám sebe, vidět se v pravdě a nacházet v sobě sílu měnit se. Pevně věřím, že toto je má životní cesta.
Společně s mou ženou jsme založili neziskovou organizaci, která měla za cíl ukazovat jiné pohledy na důležitá společenská témata z oblasti zdraví a výchovy dětí, a která začala později sdružovat aktivní lidi. Vděčím své ženě, že se tomuto velmi věnovala. Jsem vděčný za všechny, kteří se k nám postupně přidávali. Během této práce jsme zjistili, že je v okolí Zlína spoustu aktivních rodin, kteří mají podobné hodnoty jako my a chtějí děti vychovávat celostně. To je rozvíjet jejich intelekt, cit i vůli. Aby děti nebyly dobré jen v memorování, ale aby měly i emoční inteligenci, uměly s druhými vycházet a také, pokud mají nápad, tak aby měly sílu ho dokončit a aby zažily radost z dobře vykonané práce. Je důležité, aby se o sebe byly schopny postarat, ať přijde jakákoliv doba a uměly se k problémům postavit čelem. A to je důvod, proč spolu-stojím u zrodu založení waldorfské školy v Želechovicích nad Dřevnicí. Toto prožívání chci zprostředkovat nejen svým dětem, ale také všem ostatním, kterým to bude dávat smysl.
I proto odcházím z firemního prostředí. Poznal jsem, co je mé životní poslání. Mým posláním je vytvořit a dále rozvíjet kvalitní waldorfskou školu v Želechovicích nad Dřevnicí, pracovat s nejlepšími učiteli, kteří vnímají žáka jako bytost toužící po poznání a kteří ji budou v lásce provázet. Mým dalším úkolem je spojovat aktivní rodiče, kteří mají podobné hodnoty. Škola by měla chtít být vzdělávacím, kulturně-společenským a především tvůrčím centrem postavená na základních univerzálních hodnotách Krásy, Dobra a Pravdy. A já sám chci aktivně tuto vizi žít.
Ing. Petra Seibertová - zástupkyně ředitele školy a školky
Jsem človíčkem milující život v jeho pestrosti i rozmanitosti a současně maminkou dvou jedinečných dětí Elišky a Kristiánka, snažící se žít život s lehkostí a zároveň vnímat jeho hloubku a mé poslání v něm.
Po dokončení studií na Vysoké škole ekonomické jsem se řadu let podílela na realizaci rozmanitých projektů z různých oblastí života – budování komunikací, volnočasových i školských budov, výsadbě parků, alejí i krajinné zeleně, sociálních i vzdělávacích projektech. Ve volných chvilkách jsem se věnovala studiu ajurvédy – jedné z nejstarších léčebných metod světa, kterou jsem i řadu let praktikovala ve formě ajurvédských masáží a konzultací.
Ráda tvořím, nejen svůj vlastní život, ale také drobné radosti, které se stávají potěšením pro mě i druhé. Ve své práci, ať je jakákoliv vždycky hledám hlubší smysl,
naplnění pro sebe a současně užitek pro druhé i společnost, ve které žiji.
Věřím, že svým působením ve škole i školce jsem na své správné, vnitřní cestě, na které můžu prostřednictvím svých schopností, dovedností pomáhat vytvářet
příjemné, přátelské, bezpečné prostředí pro naše děti, ve kterém se rozvíjejí ve své jedinečnosti, objevují své přednosti i nedostatky a učí se s nimi pracovat a je k nim v každičkém okamžiku přistupováno s úctou, pokorou i vděčností.
NAŠI PEDAGOGOVÉ
Bc. Jana Světlíková - třídní učitelka 1. třídy
Jmenuji se Jana Světlíková a nyní jsem učitelkou první třídy v naší Waldorfské základní škole Jasan. Již od dětských let jsem věděla, že budu pracovat s dětmi. I když jsem nejdříve studovala technický obor, již od patnácti let jsem pracovala v neziskovém sektoru jako dobrovolník a začala jsem jezdit na tábory a pořádat akce pro děti. Postupně jsem zjistila, že toto chci dělat i jako práci a pracovala jsem s nejmladšími dětmi. Do naší školy mě přivedla náhoda, vše na sebe tak krásně navazovalo a přicházelo ke mně tak plynule, že jsem věděla, že zde mám být. Nastoupila jsem do družiny a následně s velkou pokorou přijala místo třídní učitelky. Beru to jako velké poslání. Věřím, že dětem předám jen to nejlepší ze sebe a budu jim dobrým vzorem. Stejně tak přistupuji i k mateřské roli, jelikož mám dva syny, šestiletého Honzíka a čtyřletého Kubu. Jsou to moji učitelé a nyní jimi jsou i děti ve škole.
MgA. Veronika Paličková - třídní učitelka 2. třídy, učitelka angličtiny
Když si zpětně vybavím mou dosavadní životní cestu, tak vím, že všechno, co jsem v životě profesně i studijně dělala, směřovalo k tomuto bodu – stát se učitelkou na waldorfské škole, které jsem dopomohla na svět. Učitelství mám v krvi po mamince i po babičce, záhy po maturitě jsem začala učit soukromě angličtinu a učila všechny věkové skupiny od dětí až po důchodce téměř 10 let. Angličtina je mi tak nějak souzená – na Literární akademii, kde jsem vystudovala obor Tvůrčí psaní – Média a komunikace, jsem diplomovala s uměleckým překladem anglické knihy, v Praze, kde jsem žila, jsem byla v úzkém kontaktu z tamější britskou komunitou. Po mateřské s prvním synem jsem učila dva roky angličtinu na 2. stupni 8. ZŠ v Malenovicích. Vyučovat angličtinu po „waldorfsku“ – tedy převléci se do role smýšlené anglické ženy a mluvit na děti výhradně anglicky, zpívat s nimi, rytmizovat, dramatizovat situace – to je něco, co je mému extrovertnímu temperamentu velmi vlastní. Proto se v roli učitelky angličtiny cítím jako ryba ve vodě.
Mgr. Jiří Klimeš - třídní učitel 3. třídy, učitel němčiny
Ke studiu pedagogiky mne před více než 25 lety nasměřoval mladý manželský pár, který pracoval ve waldorfském domově pro mentálně postižené v Německu. Ti mne seznámili s hnutím skandinávské pedagogiky, tzv. Hojskole. A díky tomu jsem odjel na jeden školní rok studovat tento systém – který stojí za tzv. „skandinávským sociálním zázrakem“ – přímo na Hojskole v Silkeborgu v Dánsku. Tyto pedagogické myšlenky se propojily s mojí zkušeností skautského vedoucího a natrvalo mne ovlivnily. A o čem že to je? Nejdříve musíme vzít vážně toho, kdo k nám pro vzdělání přichází, začít jej vzdělávat na základě kvalitní vize a vzděláváním mu pomoci k jeho sebe-uvědomění a tím k sebe-vědomí. A je-li někdo sebevědomý, může a má být také solidární. Později jsem se nechal okouzlit zážitkovou pedagogikou (mám i několik certifikátů a dokonce i nějaké ministerské smajlik…), ale čím víc jsem ji – i jako volnočasový pracovník s mládeží – praktikoval, tím víc jsem si uvědomoval význam pomalého a důkladného vzdělávání ve srovnání s časově omezenými, byť velmi intenzivními zážitkovými kurzy. Proto, když jsem se po profesně poměrně velmi pestrém životě setkal s waldorfskou pedagogikou, neváhal jsem ani chvíli. Ve své pedagogické praxi totiž podle mého názoru spojuje to nejpodstatnější jak ze skautské, tak ze skandinávské pedagogiky. A jako třídnímu učiteli mi umožňuje využít i moje jiné pedagogické zkušenosti ze státního systému, byť na některé (ZŠ – sportovní škola jistého hokejového klubu) bych nerad navazoval. Naopak rád budu navazovat na svou mnohaletou zkušenost učitele němčiny.
Ve výuce ale nejraději a s největším užitkem navazuji na mé poslední zaměstnání simultánního (kabinového) tlumočníka. Protože v kabině je potřeba se naprosto soustředit jak na řečníka, tak na posluchače, obě strany brát vážně a zůstat přitom v klidu. Zkrátka být tady a teď. A to je taky to, o co ve třídě jde…
Mgr. Petra Křížová - eurytmie
Od dětství jsem milovala pohyb. Skrze něj jsem hledala i cestu k sobě. Věnovala jsem se sportovní gymnastice, volejbalu a později tanci. A pak jsem objevila eurytmii. Pohybové umění, které v sobě spojuje krásu pohybu, hudby, lidské řeči i sociálního umění. Ráda bych jako učitel zprostředkovávala krásu umění našim dětem – na jejich cestě stát se umělcem svého vlastního života.
Ing. Petra Machovská - asistentka pedagoga
Ráda bych věnovala svůj čas a energii činnostem/projektům, které mají určitý přesah a pozitivní dopad na společnost. A jedním z nich je waldorfská škola. Čím déle se s waldorf konceptem seznamuji, tím více začínám zjišťovat, že všechna „proč“ mají svoje „proto“. Zkrátka škola, která dává smysl. A to je mi sympatické.
Mám za sebou vysokoškolské studium ekonomie a momentálně ještě studuji obor Sociální pedagogika, který mě přivedl k práci s dětmi. Také ekonomie se v určité formě v mém profesním životě stále objevuje.
Celý život mě také doprovází téma handicapu. Sama mám s jedním letitou zkušenost – koktavostí. I proto bych jej ráda více ve společnosti otevírala a osvětovala.
Jana Dubinová - osobní asistentka
Jmenuji se Jana Dubinová,žiju ve Zlíně, mám spokojenou rodinu a dvě už dospělé děti.
Celý svůj profesní život jsem se věnovala předškolnímu vzdělávání dětí,pracovala jsem jako učitelka v mateřské škole.
Do Waldorfské školy Jasan přicházím jako asistentka pedagoga pro handicapovaného chlapce z naší mateřské školy. Péče o Kubíka v této nové škole je pro mě velkou příležitostí nahlédnout do waldorfské filosofie a poznat něco nového a zajímavého.
Částečně budu vypomáhat i ve školní družině.
Moc se těším na své nové kolegy,rodiče a hlavně děti.
Ing. Bc. et Bc. Radomír Šuhaj - Nový třídní učitel budoucích prvňáčků
Jmenuji se Radomír Šuhaj a s velkou pokorou jsem přijal roli třídního učitele od září nastupujících prvňáčků.
Jsem milující otec dvou úžasných dcer, pro které jsem ještě nedávno hledal vhodnou základní školu. Několik let jsem učil na klasické základní škole a věděl jsem, že pro své děti chci něco jiného. A právě touha najít tu správnou alternativu mě přivedla k waldorfské pedagogice. Osud tomu chtěl a „něco jiného“ jsem našel i pro sebe. Podělím se tedy stručně s Vámi zejména o to, co bych chtěl dětem předávat. Základní je vazba mezi žákem a učitelem. Je-li mezi nimi dobrá vazba, všechno jde hned lépe. Může mít žák dobrou vazbu k učiteli, který si spletl své povolání s vězeňskou službou? Odpověď znáte. Vedle vztahu mezi žákem a učitelem musí být obsah výuky a prostředí školy takové, aby se děti do školy těšily. Prostředím nemám na mysli jen to, co je okem viditelné, ale hlavně vztahy s ostatními dětmi, na kterých je třeba neustále pracovat. Odmítám všude překypující snahu s někým soutěžit a kladu důraz na spolupráci a uvědomění, že člověk je součástí vyššího celku. Vyšším celkem mám na mysli nejen celou třídu a školu, ale také přírodu, od které se člověk během posledních staletí doslova odtrhl a začal mít pocit, že přírodu nepotřebuje. S návratem člověka k přírodě souvisí také návrat k řemeslům a ruční práci, které byly samozřejmou součástí člověka, ale dnes se zejména ve městech stávají něčím snad i obdivuhodným.
Na závěr to nejpodstatnější. Věřím tomu, že cesta ke spokojenému životu nevede skrze dobré známky, úspěchy ve škole, neustálé požitky a hromady zbytečných věcí, ale skrze zdravý přístup k životu.
NAŠE VYCHOVATELKY
Martina Kadlecová - vychovatelka
Věřím, že nic v životě není náhoda. Proto je pro mě velmi příjemné sledovat, jak se mi postupně plní mé dětské sny.
A to i přesto, že jsem místo na konzervatoř nebo pedagogickou školu, šla na průmyslovou střední školu, kterou mi doma vybrali. I to bylo nakonec přínosem. Uvědomila jsem si, že bychom neměli dětem neustále říkat, co je pro ně dobré a výhodné. Mnohem lepší mi připadá je motivovat a podporovat v tom co si přejí. To jsem si ověřila, když má starší dcera Petruška chtěla po maturitě studovat v Londýně. Nebylo to jednoduché, musela i pracovat, bylo nám smutno. Šla však za svým snem a měla stoprocentní mou podporu. Teď je z ní dospělá úžasná slečna, na kterou jsem nesmírně hrdá.
Od dětství jsem byla ráda s dětmi, opatrovala je, hlídala. Milovala jsem hudbu, hrála jsem na zobcovou a příčnou flétnu, zpívala, v dospělosti jsem studovala zpěv v Olomouci.
Jsem typická ryba, miluji vodu. Proto práce instruktorky cvičení a plavání, kvůli které jsem absolvovala rekvalifikační kurz, je pro mě jako dělaná. Mým cílem je, aby děti měly od narození krásný a zdravý vztah k vodě, učím je plavat, zpívám. Líbí se mi v lekcích spojení příjemného s užitečným.
Další důležitý přelom nastal, když šla Anička, moje mladší dcerka, do 1. třídy klasické ZŠ. Sama jsem chtěla být paní učitelkou, proto pozorovat s jakým přístupem se děti učí, bylo pro mě velmi těžké. Anička byla zklamaná, do školy se předtím těšila a já věděla, že to takto nemůžu nechat.
Nikdy nepřestanu být vděčná za možnost mít Aničku v naší škole Jasan. Tady může být dál dítětem, které se učí v klidu a s radostí. Někdy si říkám, která z nás to víc potřebovala 🙂
Když mi pan ředitel nabídl místo vychovatelky, cítila jsem, že je čas pomoci škole, která nás tak laskavě přijala. Děti mi navíc všechny přirostly k srdci.
Proto jsem zde 🙂
Mým snem je, aby rodiče cítili důvěru, bezpečí pro své děti, tolik důležitou pevnost a zároveň lásku, kterou se snažím vysílat do všech světových stran.
Aby si děti užívaly volné chvíle po vyučování se svými spolužáky, jak nejlíp to jde.
Přála bych dětem, aby cítily pohodu, radost a mohly na všechno vzpomínat, až budou velké, jako jejich nová paní družinářka.
Kristýna Budínová - vychovatelka
Jmenuji se Kristýna Budínová a bydlím v Želechovicích. Mám dvě nádherné děti, pejska a spokojenou rodinu. Budu se snažit, aby i vaši miláčci zažili nejedno dobrodružství a také spoustu zážitků a pohybu s naším kolektivem v odpolední družince. Miluji práci s dětmi a doufám, že si společně užijeme legraci, tvoření, sportování a naučíme se spolu toleranci, kamarádství a touhu být všichni pohromadě.